Sjezdovky vs. prameniště

Mnozí jste se s tím jistě setkali. Lyžařský boom, tedy nové sjezdovky, lanovky, zasněžování, parkoviště, penziony, bufety. A samozřejmě v kopcích, nezřídka v místech, ze kterých desítky let gravitačně odebíráme podzemní vodu. Jsme – li profesionálové, máme v pořádku nejen povolení k odběru podzemní vody, ale i stanovena ochranná pásma. A kde jinde než v povodí nad prameništěm, často až po vrchol kopce, z kterého se do budoucna mají spouštět tisícovky lyžařů po nově vykácených sjezdovkách, která sněžná děla pokrývají tisícovkami kubíků umělého sněhu. Na jednu stranu příležitost, jak prodat podstatně více vody, na druhé straně riziko, že nebude co prodávat. V nelehkém rozhodování Vám možná pomůže níže uvedený příklad reálné situace z oblasti Suchého vrchu na samém jižním okraji Orlických hor.    

Úvodní orientace v problematice

Podnikatelský subjekt připravuje výstavbu nového Ski areálu Suchý vrch – Červená Voda, jehož součástí mají být i sjezdové tratě ze Suchého vrchu do Červené Vody. Předpokládá se zde výstavba vleku, vybudování několika sjezdových tratí, instalace zařízení na výrobu umělého sněhu pro zasněžování sjezdových tratí, obslužný areál, apod. Navrhovaný soubor staveb zasahuje do jímacího území skupinového vodovodu Červená Voda – Šanov – Bílá Voda – Moravský Karlov v Králické kotlině, kde s ohledem na genezi podzemní vody a mělký charakter jímacích objektů hrozí nebezpečí negativního ovlivnění zdrojů uvedeného vodovodu. Po vzájemných konzultacích zástupce potenciálního investora a provozovatele vodovodu bylo dohodnuto, že v rámci přípravy akce bude proveden podrobný hydrogeologický průzkum v následujícím rozsahu:

  • provést průzkum jednotlivých pramenišť zahrnujících režimní měření jejich vydatnosti při různých vodních stavech, ověření jakosti vody, ověření směru přítoku vody k jímacím objektům a posouzení vlivu výstavby sjezdových tratí na vydatnost a jakost  konkrétních jímacích objektů;
  • navrhnout případné úpravy vedení sjezdových tratí s cílem snížit negativní vliv jejich výstavby a provozu na vodní režim;
  • provést průzkum v oblasti vodojemu Červená Voda, zahrnující povrchové mapování a geofyzikální měření rozhraní mezi zvodnělým krystalinikem a nezvodnělou sedimentární výplní kralického prolomu s cílem určit optimální místo pro vybudování náhradního zdroje vody za očekávaný „úbytek“ vydatnosti stávajícího prameniště v místě sjezdových tratí;
  • stanovit parametry nového náhradního zdroje vody.

 Cílem těchto prací bylo s maximální objektivitou posoudit vliv stavebního záměru na vodní režim lokality a pokud to bude možné, přijmout taková preventivní a případně i kompenzační opatření, která povedou k zachování množství a jakosti podzemní vody v místech její distribuce do vodovodního systému.

Základní informace a území
Bukovohorská hornatina, v níž má vyrůst nový areál  tvoří jv. část Orlických hor. Nejvyšším vrcholem je Suchý vrch (995 m n.m). Plánovaný Ski areál se nachází v nadmořské výšce  596 - 994 m n. m. na východním úbočí Suchého vrchu, jímací území skupinového vodovou se nachází ve výšce asi 690 – 830 m n. m.  Po hřebeni Suchý vrch - Buková hora a dále k jihozápadu probíhá rozvodnice dvou hlavních evropských povodí, Labe a Dunaje. Východní svahy jsou odvodňovány přítoky Moravy, zatímco severovýchodní svah již náleží do povodí Labe. Prameniště vodovodu Červená Voda je přímo odvodňováno Červenovodským potokem, č. h. p.  4 – 10 – 02 – 036, náleží tedy úmoří Dunaje.
Z regionálně-geologického hlediska je oblast Suchého vrchu součástí jádra orlicko-kladské klenby, antiklinoria Orla. Horninové prostředí je tvořeno převážně ortorulami sněžnického typu. Ty jsou většinou překryty 2 – 4 m mocnou vrstvou kvartérních hlinitokamenitých sutí, při úpatí svahů však může být jejich mocnost výrazně vyšší. Plánovaná sjezdová trať směřuje z „krystalického“  Suchého vrchu (995 m n.m.) k východu až k silnici Červená Voda – Boříkovice v nadmořské výšce cca 600 m. Tato silnice tvoří zásadní geologické rozhraní, neboť přibližně podél ní probíhá západní okrajový zlom králického prolomu, podél kterého se v období saxonské tektonogeneze původní antiklinální část skupiny Orla propadla do příkopové propadliny, v níž zůstaly zachovány sedimenty svrchnokřídového moře stáří cenoman až coniak v mocnosti až 1000 m. Z litologického hlediska jsou svrchnokřídové sedimenty reprezentovány jemnozrnnými pískovci, prachovci, slínovci a vápnitými jílovci. 
Z hlediska hydrogeologického leží zájmové území na pomezí rajonů č. 642 Krystalinikum Orlických hor a 429 Kralický prolom. Krystalinický rajón 642 je obecně charakteristický slabou až střední puklinovou propustností skalních hornin a proměnlivou průlinovou propustností sedimentů kvartérního pláště. Horniny kvartérního pláště díky svému rozšíření a poloze sice umožňují průběžný vsak atmosférických srážek, většinou však představují pouze provzdušnělé pásmo, kterým srážková voda prosakuje do puklinového systému níže ležících ortorul a migmatitů. Jen lokálně dochází k vytvoření mělké kvartérní zvodně v místech, kde se v důsledku litologického nebo tektonického rozhraní dostává voda z podložního krystalinika blíže k povrchu terénu. Tohoto typu jsou zachycené pramenní vývěry pro vodovod Červená Voda, které se nacházejí v nadmořské výšce 700 – 800 m západojihozápadně od údolní stanice budoucího vleku. Podložní krystalinikum však evidentně umožňuje přesun i dalšího významného množství vody podpovrchovou cestou. Svrchnokřídová výplň západního okraje kralického prolomu má naproti tomu v podstatě charakter izolátoru a jediné zvodnění, na rozdíl od východního okraje rajónu, je vázáno na několik desítek metrů mocnou zónu připovrchového rozevření puklin zdejších slínovců. Prostorový režim podzemních vod si lze proto představit tak, že voda vsáklá na východním úbočí Suchého vrchu vsakuje přes kvartérní pokryv do puklinově propustných ortorul a migmatitů, jimi proudí ve směru gravitace k východu a na západním okrajovém zlomu kralického prolomu zónou zvýšené propustnosti odtéká směrem k severu do údolí Tiché Orlice nebo k jihu do údolí Březné s tím, že pouze malá část vody se na příčných zlomech může vcezovat do svrchnokřídových sedimentů králického prolomu.

Převládajícím půdním typem v  území jsou kyselé hnědé půdy na rulovém substrátu. Jedná se o mělké lehčí půdy, většinou s nepříznivými sorpčními vlastnostmi. Vegetační kryt tvoří převážně monokulturní lesy patřící k vysoké produkční kategorii s dokumentovaným ohrožením plošnou vodní erozí.

Z hlediska vodohospodářského  ochranného režimu je zájmové území součástí CHOPAV Žamberk – Králíky. Území je také součástí Přírodního parku Suchý vrch – Buková hora a leží částečně v Ptačí oblasti Králický Sněžník ze soustavy NATURA 2000. V místě vodního zdroje, tedy masy podzemní vody v horninovém prostředí na východním svahu Suchého vrchu s plánovaným Ski areálem, je rozhodnutím vodoprávního úřadu pro jímací území Červená Voda stanoveno jak množství vody určené k odběru tak ochranná pásma vodního zdroje.

Popis prameniště
 
Na svazích Suchého vrchu byla již počátkem minulého století lokalizována prameniště vhodná pro odběr pitné vody. Významné prameny na severovýchodních svazích byly poté v letech 1908 - 1934 podchyceny jímacími zářezy vyvedenými do pramenních jímek a odtud byla voda svedena do vodojemu (dnes1 x 250 m3). Toto jímání je využíváno v nezměněné podobě do dnešních dnů, i když v posledních letech byla provedena údržba a částečná obnova vodárenského zařízení. Součástí vodovodu Červená Voda je osm pramenních jímek s krátkými zářezy rozmístěných na ploše 35 ha. Jímky jsou hluboké 2 – 3 m, leží převážně v prostoru lesa, jsou většinou vícekomorové a jejich uváděná společná využitelná vydatnost je 8,5 l/s. Současné povolení k odběru vody zní na 190 000 m3/rok. Ochranná pásma mají dva stupně. Nespojitá pásma I. stupně jsou vymezena kolem každé jímky, jednotné ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně má plochu 97,5 ha, tedy přibližně 1 km2 a pokrývá větší část infiltračního povodí vodního zdroje. Omezení a povinnosti vyplývající ze statutu ochranného pásma I. stupně jsou běžná (např. zákaz vstupu nepovolaných osob, zákaz výstavby apod.) i netradiční (např. zákaz klučení pařezů). V ochranném pásmu II. stupně, tedy v místech, které má být využíváno stavbami a zařízeními Ski areálu, jsou stanovena např. tato omezení:

  • území ochranného pásma zůstane trvale zalesněno, po případné těžbě musí být v nejkratším termínu provedena nová výsadba;
  • jakékoli zásahy do horninového prostředí (vrty, sondy, rýhy, terénní zářezy, těžba zemin a hornin apod.) jsou možné pouze na základě kladného, případně podmíněně kladného  hydrogeologického posouzení;
  • zakázána je výstavba objektů, zařízení a provozování činností, kde je zacházeno s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod.

Popis plánovaného Ski areálu

Plánovaný areál je situován na severovýchodním okraji Červené Vody a jižním okraji Boříkovic. Celý areál zabírá plochu přibližně 57 ha a tvořit jej má několik provozních a funkčních celků. Technické a obslužné zázemí areálu zahrnující parkoviště s kapacitou cca 500 míst, administrativní a provozní budovy, dolní stanici lanové dráhy a prostory se službami lyžařům tvoří jednotný komplex přibližně ve výšce 590 - 600 m n. m., vesměs v blízkosti komunikace č. 04314 do Dolních Boříkovic. V blízkosti je také umístěna akumulační nádrž na vodu o objemu 22 tis. m3.

Vlastní lyžařský areál tvoří 5 sjezdových tratí s délkami od 925 do 2110 m a maximálním převýšením 380 m, dále dílčí areály snowparku, babyparku a funparku. Osou areálu je čtyřsedačková lanovka o délce 1890 m s převýšením 380 m, kapacitou 2400 os./hod. a odpojitelným systémem uchycení sedaček. Zakončena je stanicí těsně pod vrcholem Suchého vrchu přibližně ve výšce 994 m. Vedle této hlavní lanové dráhy mají být umístěny i další lyžařské vleky, a to dvoumístný u sjezdové tratě č. 3 a jednomístné ve funparku (délka 275 m, převýšení 35 m) a babyparku (délka 175 m, převýšení 21 m). Areál bude vybaven systémem umělého zasněžování, proto je v návrhu počítáno s akumulační nádrží a rozvodnými řady v trasách sjezdových tratí. 

Rozsah průzkumných prací

Povolení odběru vody z jímacího území skupinového vodovodu Červená Voda je sestaveno jako sumární pro celé prameniště a jedním z hlavních cílů průzkumu bylo proto specifikovat, jak se na této sumární vydatnosti podílejí jednotlivé pramenní jímky s tím, že  na základě jakostních kritérií byly navíc zpřesňovány poznatky o genezi vody v jednotlivých jímkách a určována míra jejich individuální „zranitelnosti“ v souvislosti s plánovanou výstavbou Ski areálu. Pro tento účel bylo provedeno režimní sledování vydatnosti prameniště a jakosti jímané podzemní vody. Druhým významným typem průzkumu bylo geologické a geofyzikální mapování rozhraní mezi dvěma jednotkami, tedy krystalinikem Suchého vrchu a svrchnokřídovým kralickým prolomem. Uvedené geologické rozhraní totiž představuje v území významnou hydraulickou bariéru a celou oblast dělí na část s přebytkem podzemní vody a na část s deficitem podzemní vody. Zadaný úkol byl řešen dvěma geofyzikálními metodami, a to metodou seismickou a metodou odporové tomografie. Obě byly aplikovány na jednom geofyzikálním profilu vedeném ve směru přibližně východ - západ napříč strukturními prvky.

Výsledky průzkumných prací

Cílem průzkumných prací bylo posoudit předpokládaný vliv stavebního záměru na vodní režim lokality a navrhnout taková preventivní a případně i kompenzační opatření, která by vedla, pokud to bude možné, k zachování množství podzemní vody a její jakosti v místech její distribuce do vodovodního systému. Výsledky jsou zřejmé z níže uvedených podkapitol.

Geneze vody v prameništi a bilance jejich zásob

Tvorba podzemní vody v území probíhá vsakem atmosférických srážek do svrchní vrstvy deluviálních sutí a do zóny připovrchového rozpojení puklin horninového masivu. Geneticky se jedná o vodu krátkého oběhu, vázanou na konjugovaný kvartérně-proterozoický kolektor s volnou až mírně napjatou hladinou podzemní vody nepravidelně kopírující terén. Infiltrační povodí prameniště zahrnuje východní svah Suchého vrchu až k sedýlku k Prostřednímu vrchu a jeho velikost činí přibližně 1 km2. Literárně uváděná hodnota odtoku podzemní vody, tedy 5 až 7 l/s/km2 je v případě oblasti Suchého vrchu významně podceněna a jak vyplývá z empirických zkušeností provozovatele nejen z jímacího území Červená Voda, ale i na západní straně Suchého vrchu ležícího jímacího území Jamné nad Orlicí, činí hodnota odtoku podzemní vody přibližně 10 – 12 l/s km2. Při velikosti infiltračního povodí prameniště Červená Voda cca 1 km2 se tak v daném území permanentně tvoří podzemní voda v průměrném množství cca 10 – 12 l/s a většina tohoto množství vody je systémem jímek a zářezů jímána pro potřeby skupinového vodovodu Červená Voda. To ostatně vyplývá i z místní hydrografické situace, kdy po profily odběrných zařízení se prakticky žádná stálá vodoteč na celém přilehlém východním svahu Suchého vrchu nevyskytuje (odtud zjevně název Suchý vrch). Uvedená bilance platí pro průměrný podzemní odtok, tedy pro tzv.       50-ti % zabezpečenost přírodních zdrojů. V době déletrvajících bezsrážkových období nebo při útlumu odtokového procesu v důsledku mrazů přírodní zdroje, tedy disponibilní složka podzemní vody, klesají při 90 – 95 % zabezpečenosti přírodních zdrojů na cca 5 - 6 l/s, jak vyplývá z údajů provozovatele např. v suchém období let 1982 - 1983. Kritické pro provoz prameniště je především zimní období při dlouhodobém zámrzu a potom pozdně letní období sezónního poklesu stavu hladin podzemní vody. V profilu pod jímacími objekty se sice již začíná povrchový odtok projevovat, ale průtok na výškové kótě  cca 550 m n. m, tj. v profilu křížení toku se silnicí na Boříkovice, je nadále nízký  (v minimech kolem 2 l/s), přestože příslušná část povodí 4-10-02-036 má již plochu přes 2 km2. Znamená to, že významné množství vody nadále odtéká podpovrchovou cestou a jak vyplývá z výsledků geofyzikálního měření, je tato voda jímatelná před zlomovou linií západního okraje kralického prolomu v místech zvýšené průtočnosti proterozoického kolektoru.  

Možnost ovlivnění prameniště výstavbou Ski areálu

Popsaný prostorový a časový režim vody v kombinaci s plánovaným souborem staveb současně nastiňuje střety zájmů, které plánovaný Ski areál Suchý vrch – Červená Voda ve vztahu k vodním ekosystémům vyvolává. První střet je právní a týká se limitů hospodářské činnosti v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně, druhý střet je věcný, kdy především výstavbou sjezdových tratí, lanovky, lyžařského vleku a podzemních rozvodů může být ovlivněn vodárensky využívaný zdroj podzemní vody jak po stránce množství vody, tak po stránce její jakosti.

a) Výstavba areálu vers. ochranný režim území

Z rozhodnutí vodoprávního úřadu vyplývá, že ve významné části plánovaného Ski areálu situovaného do platného ochranného pásma vodního zdroje II. stupně platí m.j. zákaz odlesňování a jakékoliv zásahy do horninového prostředí jsou možné pouze na základě kladného, případně podmíněně kladného  hydrogeologického posouzení. Zatímco druhý bod je řešitelný vydáním kladného či podmíněně kladného hydrogeologického posudku (k čemuž směřoval i prováděný průzkum), první bod vyžaduje změnu vodoprávního rozhodnutí, protože striktní vyjádření limitu nelze skloubit se záměrem výstavby Ski areálu spojeného s trvalým odlesněním pozemků. Jak vyplyne z následujícího hodnocení, změna tohoto limitu ve vodoprávním rozhodnutí je za určitých podmínek možná.

b) Příčiny možného ovlivnění vodního zdroje

Výše uvedený limit vodoprávního rozhodnutí týkající se podmínek zásahu do horninového prostředí stanovuje nutnost samostatného hydrogeologického zhodnocení těchto činností a stanovení případných podmínek, za jakých je možno tyto práce provádět. To byl v daném případě jeden z klíčových bodů prováděného hydrogeologického průzkumu, tím druhým bodem pak byla možnost přijetí nápravných, resp. kompenzačních opatření v případě, kdy režim podzemní vody v prameništi bude narušen.

Příčiny a následky možného ovlivnění vodního zdroje jímaného pro skupinový vodovod Červená Voda – Bílá Voda – Moravský Karlov jsou dvojí. První souvisí s výstavbou areálu, ty druhé potom s jeho provozem. Při výstavbě areálu budou zemní práce od určité nadmořské výšky dané přibližně kótou nejníže položené jímky (cca 690 m n.m.) prováděny v oblasti tvorby, komunikace a dílčí akumulace podzemní vody v konjugovaném kvartérně-proterozoickém kolektoru. Tento kolektor je vnitřní heterogenní, filtračně významně anizotropní a přesné cesty oběhu podzemní vody ve vertikálním ani horizontálním smyslu nelze objektivně sledovat. Jestliže mají být v takovémto prostředí prováděny zemní práce do hloubky jeden či více metrů (úprava nivelety sjezdových tratí, výstavba stožárů, výstavba elektrických, komunikačních a vodovodních rozvodů, apod.) může dojít na kterémkoliv místě, samozřejmě především v místech, kde se zemní práce mají více přiblížit k jímacím objektům, k přerušení dílčích sestupných proudů podzemní vody a k vytvoření nových preferenčních cest pro podzemní vodu mimo existující jímací objekty.To by byl samozřejmě citelný zásah do režimu prameniště, z hlediska bilance však obtížně predikovatelný. Časově je toto ovlivnění vázáno především na období realizace zemních prací, ale jejich dopad může být dlouhodobý, případně i trvalý. Období výstavby však představuje pro vodní zdroj i riziko kvalitativní, kdy ať již vlivem úniku provozních pohonných hmot či maziv ze zemních zdrojů nebo prostým zákalem vody může dojít ke krátkodobému, případně i déletrvajícímu ovlivnění jakosti vody v části jímacího území.

Existuje však i druhá možnost negativního ovlivnění zdejšího prameniště, a to především při provozu celého areálu. Podstata tohoto vlivu souvisejícího s limitem zákazu odlesňování spočívá v tom, že odlesněním a vytvořením sjezdových tratí a lanové dráhy se změní odtokové poměry, konkrétně podmínky pro vsak srážkové vody a obecně se zvýší povrchová složka odtoku vody na úkor odtoku podzemního. Pokud by zásah do povodí odpovídal stavebnímu záměru, pak z plochy sjezdových tratí a lanové dráhy  (přibližně 16,5 ha) lze odvodit, že při úplném přerušení dotace podzemní vody, tedy za stavu, kdy by veškerá srážková voda odtékala z těchto míst povrchovou cestou, došlo by k úbytku přírodních zdrojů podzemní vody o cca 1,5 - 2 l/s z celkové bilance 10 – 12 l/s. V dlouhodobém časovém měřítku je však totální zánik podzemního odtoku z plochy sjezdových tratí a lanové dráhy velmi nepravděpodobný a reálný pokles přírodních zdrojů podzemní vody bude nižší. Na  druhé straně je pravděpodobné, že částečné odlesnění svahu se může projevit náchylností okolního lesního porostu pro polomy a plocha se změněnými odtokovými podmínkami se může významně zvětšit. To by potom vyvolalo kritickou situaci zejména v období déletrvajícího útlumu odtokového procesu, kdy přírodní zdroje při vyšších zabezpečenostech klesají až na polovinu průměrných hodnot a funkce lesa jako významného retenčního prostoru pro vodu by se přestala uplatňovat. Pokud by odlesnění vyvolané nějakou kalamitou bylo velkoplošné, lze odhadovat, že vydatnost prameniště by mohla poklesnout proti přírodním hodnotám až o 3 l/s, tj. přibližně na 50 % současných průměrných odběrů.

Uvedený mechanismus popisuje dlouhodobé kvantitativní ovlivnění vodního zdroje. Dlouhodobé ovlivnění kvalitativní je s tím však úzce spjato a v souvislosti s odlesněním by se projevovalo především dílčím nárůstem některých iontů (Al, Cl, NO3), avšak patrně v mezích neovlivňujících podmínky využitelnosti vody jako vody pitné. Naopak se při vhodné volbě sjezdových tratí mimo bezprostřední dosah jímek neuvažuje s významnějším vlivem vlastního provozu na sjezdových tratí (aditiva ve voscích, odpadky, fyziologické potřeby lyžařů, apod.) na jakost vody.

Návrh preventivních a kompenzačních opatření

Po prostudování geologických a hydrogeologických podkladů o zájmovém území a po provedení podrobného průzkumu terénu lze konstatovat, že za níže stanovených podmínek je možno z hlediska ochrany podzemních vod uvažovat s realizací záměru výstavby Ski areálu Suchý vrch – Červená Voda. První podmínka je formální a je dána nutnosti změnit vodoprávní rozhodnutí ve věci limitů hospodářské činnosti v OP II. stupně. Soubor dalších podmínek věcných je rozdělen do tří částí, a to samostatně pro fázi projektové přípravy Ski areálu, pro jeho výstavbu a následně pro jeho provoz.

Preventivní opatření pro fázi projektové přípravy

Jak vyplývá z obrázku uvedeného v tomto textu je jedna část sjezdových tratí, konkrétně propojka mezi sjezdovkami č. 1 a 2  s označením 1a vedena v  blízkosti jímek  JZ-2,3,4,5 a 6 v místech, kde je oběh podzemní vody relativně mělký a hladina podzemní vody se místy přibližuje až k povrchu terénu. Ochrana těchto zdrojů by byla mimořádně náročná, a proto navrhujeme podstatně jednodušší řešení, a to je přemístění této propojky asi o 150 m níže po svahu a  souběžně s touto úpravou se navrhuje i přemístění zasněžovacího řadu 1a.

 

Preventivní a nápravná opatření pro fázi realizace

Trasa lanové dráhy a části sjezdových tratí probíhá přibližně nad kótou 800 m n. m. v oblasti tvorby, oběhu a akumulace podzemní vody prameniště skupinového vodovodu Červená Voda – Bílá Voda – Moravský Karlov. Při zemních pracích může dojít v podstatě v kterémkoliv místě k obnažení hladiny podzemní vody a k výronu podzemní vody do stavební rýhy. Tato voda, pokud by nebyla zachycena a využita pro jímací území, by jeho vydatnost snížila. Doporučeno je proto provádět souběžně se zemními pracemi doplňkový hydrogeologický průzkum. V jeho průběhu bude sledován  průběh zemních prací a v případě zastižení významnějšího množství podzemní vody bude určen způsob nakládání s touto vodou. Pokud bude množství vody nevýznamné, bude určen neškodný způsob odvádění této vody, pokud bude množství významné, bude navržen způsob zachycení této vody pro její následné využití pro případné posílení prameniště. Současně bude sledována vydatnost a jakost vody ve stávajícím prameništi a v případě potřeby budou přijata technická opatření na zabezpečení kvality vyrobené vody. Pokud v průběhu zemních prací dojde k jakékoliv situaci ohrožující jakost vody (havárie spojená s únikem ropných látek, přívalové deště, apod.), bude součásti prováděného průzkumu návrh způsobu eliminace škod a likvidace havarijního stavu.


Preventivní a kompenzační opatření pro fázi provozu

Doplňkový hydrogeologický průzkum při realizaci stavby bude pokračovat až do fáze jejího provozu s cílem formou režimního měření vydatnosti prameniště a stavu jakosti vody hodnotit vliv provozu areálu na zdejší vodní ekosystém. Navrhuje se účelové měření vydatnosti jednotlivých jímacích objektů v intervalu 1 x 3 měsíce po dobu 5 let od zahájení provozu, jakost vody bude sledována běžnými provozními kontrolami jakosti surové a případně vyrobené vody. Pokud se výstavba a provoz Ski areálu projeví významnějším poklesem vydatnosti prameniště, případně zhoršenou jakostí vody, je možno poměrně efektivně realizovat kompenzační opatření tak, aby množství vody a její jakost pro skupinový vodovod Červená Voda – Bílá Voda – Moravský Karlov bylo v intencích současných, tedy předvýstavbových parametrů. V úvahu přicházejí dvě varianty řešení. Pokud bude v průběhu zemních prací ověřen výskyt podzemní vody ve významnějším množství (desetiny až jednotky l/s), bude v rámci doplňujícího hydrogeologického průzkumu tato voda podchycena  a v rámci kompenzačních opatření se gravitačně napojí na současný vodovodní systém.

Pokud v průběhu doplňujícího hydrogeologického průzkumu, konkrétně při režimním měření vydatnosti prameniště ve fázi výstavby a provozu, dojde k významnému snížení vydatnosti prameniště nebo ke zhoršení jakosti vody vylučující její využití pro pitné účely, např. při havárii, bude doplňující množství vody získáno v místě stávajícího vodojemu 250 m3 Červená Voda. V předpolí geofyzikálně ověřeného zlomu v zóně zvýšené průtočnosti horninového prostředí budou vyhloubeny 1 – 2 doplňující jímací objekty, konkrétně vrtané studny o hloubce cca 80 m. Návrh konstrukce vrtů je přitom volen tak, aby zdroje mohly zajistit nejen veškeré deficitní množství vody, které je v krajní variantě  předpokládáno ve výši 3 l/s ale i nárůst o 1 – 2 l/s pro nového uživatele.

Závěr

Důvod, proč se s Vámi dělím o uvedené poznatky je ten, že provozování vodovodů je podnikatelskou činností a cílem je nepochybně vodu vyrobit a prodat v maximálním množství.  K tomu jsou ale potřeba dvě okolnosti:  mít zájemce o vodu a mít trvale dostatek této vody v potřebné kvalitě. Pamatuji se na začátek celé kauzy a černobílé vidění problému: nepovolit nic, ať si areál vybudují mimo prameniště, resp. mimo ochranná pásma. Jenže tam zas není kopec!

Po vychladnutí hlav se začalo uvažovat reálněji. Investor přece potřebuje pro svá zařízení dost vody a provozovatel vodovodu je první, kdo mu ji může zajistit! Má však tuto vodu nyní k dispozici? Bude ji mít k dispozici i poté, co se dobuduje areál a prognózované negativní vlivy na množství a jakost vody se projeví naplno?  A odpověď na tyto otázky dal právě provedený hydrogeologický průzkum.

Výstavbou a provozem Ski areálu, jak vyplývá z předložených informací, může dojít k významnému poklesu vydatnosti jímacího  území Červená Voda, v krajní variantě až o 3 l/s, což představuje 50 % současných průměrných odběrů. Naštěstí lze toto deficitní množství vody i s nárůstem pro nového odběratele poměrně snadno zajistit, navíc v optimálním místě,  u  stávajícího vodojemu.

Závěrem si dovolím řešený problém zevšeobecnit:

  • mějte v pořádku povolení k odběru vody, stanovena ochranná pásma vodních zdrojů a dobře specifikováné činnosti omezující hospodářskou činnost v nich. Pak budete ve hře a můžete stavební záměr aktivně ovlivňovat;
  • vliv budování nových staveb a zařízení na vodní ekosystém v blízkosti jímacích území, resp. v ochranných pásmech vodních zdrojů si nechte vždy objektivně vyhodnotit. Tou správnou osobou, jedná-li se o zdroje podzemní vody, je erudovaný hydrogeolog;
  • kromě rigorózního pohledu na stavební záměr, tj. za žádnou cenu nedopustit ovlivnění vodního režimu, doporučuji využít i pohled jiný: posoudit, jaká je skutečná míra rizika pro konkrétní vodní ekosystém, ověřit jaká je celková bilance zásob podzemní vody v daném území ve vztahu k současným a budoucím potřebám a zhodnotit, zda-li lze nápravnými či kompenzačními opatřeními umožnit koexistenci jímacího území a nové výstavby či aktivity. Je-li tato koexistence možná, využijte to a pasivní roli odpůrce stavebního záměru obraťte v aktivní v obchodní případ. Prestiž vodařů tím výrazně stoupne!
          

       RNDr. Svatopluk Šeda
       OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí

Žamberk, únor 2010