Ochranná pásma vodních zdrojů podzemní vody – část 2

Minule jsem povídání o ochraně vod zakončil diplomatickým konstatováním, že je co zlepšovat. Podívejme se nyní nato, jaké vidím cesty.

Jak jsem se zmínil v části 1, ve srovnání s většinou států EU máme dnes poněkud nesourodou legislativu, kdy klíčová vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů jako rádoby prováděcí předpis k § 30 zákona č. 254/2001 Sb. tomuto zákonu předcházela. Navíc po zrušení instrukce MZdr. č. 51/1079 právě předmětnou vyhláškou č. 137/1999 Sb.   nemáme k dispozici žádný podrobnější metodický nástroj, m.j.:

  • ke stanovování ochranných pásem vodních zdrojů podzemní vody v různých hydrogeologických strukturách či v územích s již existujícím ochranným režimem;
  • k rozsahu průzkumných prací, které je třeba pro efektivní stanovení ochranných pásem realizovat;
  • k záznamu ochranným pásem do katastru nemovitostí a zákresu hranic ochranných pásem do katastrálních map;
  • k formulaci zákazů a omezení pozemků, staveb nebo činností v ochranných pásmech vodních zdrojů podzemních vod;
  • ke sledování účinnosti ochrany vodních zdrojů podzemních vod formou nově stanovovaných ochranných pásem;
  • k realizaci technických, administrativních či  jiných opatření pro zajištění aktivní či pasivní ochrany vodních zdrojů podzemní vody;
  • ke stanovení újmy způsobené omezeným využíváním nemovitostí, její vyčíslení a uplatnění;
  • k formě prezentace výstupů a jejich evidenci, apod.

Ideové řešení současného nevyhovujícího stavu je následující:

  • upravit hlavní legislativní předpis, tj. § 30 zákona č. 254/2001 Sb. tak, aby vytvářel jasné a nezpochybnitelné zásady, které ČR přijímá ke stanovení ochrany zdrojů podzemní vody formou ochranných pásem a současně nevytvářel neodůvodněná omezení pro budoucí rozvoj lidských činností, pokud je lze provozovat v podmínkách neporušení přijatých zásad ochrany vodních zdrojů podzemní vody;
  • upravit vyhlášku č. 137/1999 Sb. tak, aby byla kompatibilní nejenom s aktuálním zákonem č. 254/2001 Sb., ale i se zákony dalšími, jako je např. zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí ČR nebo zákon č. 500/2004 Sb., správní řád;
  • zpracovat metodické doporučení k aplikaci novelizované vyhlášky č. 137/1999 Sb.;
  • zpracovat novou Směrnici pro stanovování ochranných pásem vodních zdrojů podzemní vody, naplňující požadavky demonstrativně uvedené v odstavci 2;

za klíčovou považuji časovou posloupnost řešení, která je inverzní právní hierarchii, neboť teprve poté, co budou definovány všechny kroky a postupy vedoucí ke stanovení ochranných pásem, je možno upravit vyhlášku a následně zákon tak, aby tyto materiály vyšší právní síly nebyly s detailem řešeným ve směrnici v kolizi.  Návrh je následující:

  • shodnout se na rámcovém obsahu Směrnice pro stanovení ochranných pásem vodních zdrojů podzemní vody a předjímat, kam až tato směrnice ve svých dílčích částech zasáhne (metodika stanovení OP, zákazy a limity, záznam do KN, monitoring, technická opatření, vyčíslení újmy, evidence, apod.); 
  • v intencích „šíře“ Směrnice upravit vyhlášku č. 137/1999 Sb. tak, aby v základních rysech rozvíjela ideu způsobu ochrany podzemních vod v ČR danou zákonem č. 254/2001 Sb., a současně vytvářela platformu pro detailnější řešení podkladů pro stanovení ochranných pásem vodních zdrojů v intencích směrnice;
  • v konečné fázi upravit zákon č. 254/2001 Sb. tak, aby umožňoval plné uplatnění principů uvedených v aktualizované vyhlášce č. 137/1999 Sb. a postupů stanovených  budoucí Směrnicí pro stanovení ochranných pásem vodních zdrojů podzemní vody.


Hlavní náplní Směrnice by mělo být stanovení jednotných principů a kritérií pro navrhování, stanovování a provozování ochranných pásem vodních zdrojů podzemních vod a pro jejich provozování. V České republice, po zrušení někdejší směrnice MZdr. č. 51/1979, jakákoliv obdobná pomůcka chybí a tento stav se projevuje bezbřehostí v navrhování hranic ochranných pásem zdrojů podzemní vody, v nejednotné specifikaci zákazů či omezení na území ochranných pásem, v neprovázané kontrolní a monitorovací činnosti a mnohdy v amatérském řešení ekonomické újmy osob povinných. Východisko se zdá být po zkušenostech ze zemí EU zřejmé, a proto doporučuji iniciovat vznik  Směrnice v čase pokud možno co nejkratším a po vytvoření příslušných podmínek tuto obsahově náročnou a vícedisciplinární směrnici sestavit, odborně připomínkovat a např. jako materiál Odboru  ochrany vod MŽP vydat.  Právě s tímto cílem je v dalším textu, byť pouze v ideové rovině, základní náplň této budoucí Směrnice navržena.

a) Stanovování ochranných pásem vodních zdrojů podzemní vody v různých hydrogeologických strukturách

Jednotlivé hydrogeologické struktury, v nichž se jímá podzemní voda, jsou charakteristické svým časově-prostorovým režimem, který je odvislý od morfologie terénu, propustnosti horninového souboru a sklonu hladiny podzemní vody, tedy obecně od faktorů ovlivňující rychlost proudění podzemní vody a s ní obvykle související rychlost přenosu potenciálních kontaminantů. Rozsah ochranných pásem obecně definovaný v předpisech vyšší právní síly by měl odrážet hlavní znaky režimu podzemních vod. Proto se předběžně předpokládá, že metodika stanovování hranic ochranných pásem zdrojů podzemní vody bude mít dílčí části, poplatné typu hydrogeologických struktur. Předběžně lze tyto struktury rozdělit na:

  • struktury s průlinovou propustností horninového souboru a volnou hladinou podzemní vody (kvartér + terciér) v oblasti útvarů podzemní vody svrchní vrstvy;
  • struktury s puklinovou či průlino-puklinovou propustností horninového souboru s volnou až mírně napjatou hladinou podzemní vody (krystalinikum + starší sedimentární komplexy) v oblasti útvarů podzemní vody základní vrstvy;
  • struktury pánevní s puklino-průlinovou  propustností horninového souboru s volnou až napjatou hladinou podzemní vody, včetně infiltračních oblastí (především česká křída a jihočeské pánve) v oblasti útvarů podzemní vody základní vrstvy a hlubinné vrstvy;
  • struktury s krasovou a pseudokrasovou propustností horninového souboru s velkou rychlostí proudění podzemní vody (karbonátové horniny a horniny s intenzivním tektonickým porušením) v oblastí útvarů podzemní vody základní vrstvy.

Pro každou z těchto typových struktur bude sestavena samostatná metodika ke stanovení rozsahu ochranných pásem ve vazbě na velikost odběru vody, geometrii struktury, dobu zdržení, apod. s tím, že vždy bude třeba charakterizovat vodní zdroj podzemní vody, který je třeba chránit, stanovit hydrogeologické povodí tohoto vodního zdroje a pro toto povodí zpracovat analýzu rizik. V tomto smyslu bude Směrnice podrobně řešit obsahovou náplň těchto podkladů a způsob jejich zpracování, vyjadřování, vizualizace, apod.

b)  Průzkumné práce, které bude třeba realizovat pro efektivní stanovení ochranných pásmech vodních zdrojů podzemní vody

Předcházející text stanovuje z čeho se při stanovování ochranných pásem bude vycházet. Pokud bude soubor dat pro zpracování návrhu nedostatečný, bude třeba v rámci zpracování úkolu realizovat průzkumné práce. Ty mohou zahrnovat široké spektrum prací a Směrnice bude v této části obsahovat návod na použití jednotlivých průzkumných metod, (např. vrtná sondáž, testovací práce, geofyzikální průzkum, hydrometrický průzkum, mapování zdrojů znečištění a rizikových části hydrogeologické struktury, screening jakosti a tlakových poměrů podzemní vody), včetně matematických postupů a modelů ke stanovení doby zdržení vody v horninovém prostředí, simulace šíření případných kontaminantů, bilančních úvah, apod.

c)  Zákazy a omezení pozemků, staveb nebo činností v ochranných pásmech vodních zdrojů podzemních vod

Jednotlivé hydrogeologické struktury a v nich situované jímací objekty se liší mírou své zranitelnosti. Pánevní struktury jsou z hlediska jakosti vody ohrozitelné z oblasti infiltrace, v oblasti akumulace podzemní vody hrozí naopak nebezpečí ovlivnění jejich tlakových poměrů či vydatnosti jímacích objektů. Struktury s průlinovou propustností horninového souboru mají velmi významnou samočisticí schopnost, na rozdíl od struktur s krasovou nebo pseudokrasovou propustností, kde riziko rozsáhlého šíření ze znečištění je nesrovnatelně vyšší. Proto zákazy a omezení pozemků, staveb, zařízení a činností musí být sestavovány právě s uvážením typu a míry zranitelnosti zdrojů podzemní vody. V tomto smyslu se předpokládá, že Směrnice bude obsahovat typový návrh zákazů a limitů, právně vycizelovaných, ve vztahu k ochraně konkrétního vodního zdroje podzemní vody maximálně účinných a přitom ekonomicky zatěžující osoby povinné jen v nejmenší možné míře.  

d)  Sledování účinnosti ochrany vodních zdrojů podzemních vod formou nově stanovovaných ochranných pásem    

Vlastní stanovení ochranných pásem ještě ochranu vodních zdrojů podzemní vody nezajišťuje. Směrnice proto bude obsahovat návrh rozsahu a způsobu monitoringu jakosti vody, stavů hladin podzemní vody, průtoků na vodotečích a jiných složek, návrh sběru, dokumentace a archivace dat, včetně jejich průběžného vyhodnocování v konfrontaci s centrálně pořizovanými daty státní či regionální sítě, vše za účelem verifikace či modifikace způsobu ochrany vodního zdroje a přijímání případných opatření na ochranu jímané podzemní vody.

e)  Technická, administrativní a jiná opatření pro zajištění aktivní či pasivní ochrany vodních zdrojů podzemní vody

Současné právní předpisy umožňují ukládání technických opatření výhradně vůči osobám oprávněným, tj. vůči těm, kteří vlastní oprávnění k odběru podzemní vody. Směrnice bude obsahovat nabídkový soubor technických, administrativních a jiných opatření směřujících jak k aktivní, tak k pasivní ochraně podzemních vod. Návrhy se budou týkat technické úpravy, prevence, údržby a kontroly vlastního jímacího území i vzdálenějších území zahrnutých do ochranných pásem. To vše v závislosti na potřebách co nejefektivněji zajišťovat ochranu podzemní vody „vlastními silami“, bez nutnosti rozsáhlejších zákazů a limitů vůči osobám povinným, tj. vlastníkům pozemků v ochranných pásmech.


f)  Stanovení újmy způsobené omezeným využíváním nemovitostí, její vyčíslení a uplatnění

Jedná se o velmi významný a metodicky prozatím zcela opomíjený faktor se stanovením ochranných pásem vodních zdrojů podzemních vod úzce související. Směrnicí přijatá diverzifikace ochranných pásem v závislosti na:

  • typu řešených hydrogeologických struktur,
  • parametrech, které jsou ochranným pásmem přednostně chráněny (jakost, vydatnost či tlakové poměry)

a cíleným zákazem či omezením staveb, zařízení či činností bude výchozím podkladem pro algoritmus řešení náhrad za omezené využívání nemovitostí, který bude ve Směrnici podrobně rozpracován.

g)  Způsob zpracování, prezentace a evidence návrhů ochranných pásem vodních zdrojů podzemní vody a ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje

Směrnice bude podrobně řešit jednotnou metodiku způsobu pořizování a zpracování dat, předávání a využívání výsledků, ověřování jejich účinnosti, doporučených programových prostředí, charakteru textových, tabulkových, mapových a jiných výstupů, způsobu evidence a prezentace dat z provozu ochranných pásem, apod. Vše kompatibilně s programovými prostředími příjemců informací (vodoprávní úřad, katastrální úřad, MŽP, apod.) a s možnostmi veřejnosti. 

h)  Jiné informace

Prezentovaný návrh Směrnice pro stanovení ochranných pásem vodních zdrojů podzemní vody je ideovým námětem a výčet jednotlivých částí je proto pouze demonstrativní. Při zpracování Směrnice se může ukázat nutnost rozšířit tuto i o jiné části a výčet proto musí zůstat v tuto chvíli neuzavřený.


Takto si tedy ve stručnosti představuji cestu, kudy by se mohla speciálním ochrana podzemní vod v ČR řešená formou ochranných pásem ubírat. Podtrhuji ochrana podzemních vod. Vodní zákon i prováděcí vyhláška samozřejmě ochranu podzemních a povrchových vod spojují, Směrnice, tak jak jsem ji dovolil nastínit, se by se však měla týkat pouze podzemních vod, neboť podmínky pro jejich ochranu jsou v podmínkách pestrobarevné geologické mapy naší republiky s povrchovými vodami nesrovnatelné. Samozřejmě je možné a řekl bych žádoucí, aby i pro ochranu povrchových vod vznikla obdobná směrnice, jen logicky s jinými postupy.

Takže co si lze přát? Aby MŽP získalo potřebné finanční prostředky, aby jako veřejný zadavatel vypsalo příslušné výběrové řízení podložené dobrými zadávacími podmínkami a aby zakázku získal  někdo, kdo věci rozumí. Jen nevím zdali to není moc požadavků najednou.  

Ústí nad Orlicí, květen 2012      Svatopluk Šeda