Vrty pro tepelné čerpadlo opět mění svůj právní statut

Vrty pro tepelné čerpadlo opět mění svůj právní statut. Za posledních deset let potřetí. Vydrží nám to chvíli?

Zákon č. 150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), přinesl z pohledu problematiky vrtů pro tepelná čerpadla v podstatě první „zákonnou“ informaci, že něco jako „vrty pro tepelná čerpadla“ existuje.

Do té doby jen zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v příloze č. 1 uváděl informaci o „hloubkových vrtech geotermálních“. Zmiňovaná novela vodního zákona č. 150/2010 Sb. přímo v praxi používaný pojem vrty pro tepelná čerpadla nepoužívá, ale v § 17 odstavci g) uvádí, že souhlas vodoprávního úřadu je třeba …. k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda …  Rovněž zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon), pojem vrty pro tepelná čerpadla nezná a tak došlo k situaci, kdy sice bylo ošetřeno, že k vrtům tohoto charakteru musí vydat souhlas vodoprávní úřad, ale nebylo jasné, zda se jedná o stavbu, zařízení či technologii a jak má být tento záměr projektován a povolován. Z iniciativy řady  zainteresovaných se proto na jaře 2011 vytvořila při MMR pracovní skupina, jejímž cílem bylo zpracovat metodické doporučení pro stavební a vodoprávní úřady k problematice projektování a povolování vrtů  pro tepelná čerpadla, přesněji řečeno k projektování a povolování vrtů pro využívání energetického potenciálu podzemních vod a horninového prostředí.  Práce se blíží do finále a dovoluji si proto v tomto textu základní teze tohoto připravovaného dokumentu uvést, ale především se  podrobněji zabývat tím, co s připravovaným „právním“ začleněním vrtů pro využívání energetického potenciálu podzemních vod a horninového prostředí, souvisí.

Právní rámec

Vrty pro teplené čerpadlo, tedy zpravidla vertikální maloprůměrové otvory, jsou dnes nejčastějším technickým zařízením sloužícím k využívání zemského tepla z podzemních vod a horninového prostředí pomocí tepelného čerpadla. Z hlediska způsobu využívání zemského tepla se člení do dvou skupin. První skupinu tvoří vrty využívající energetický potenciál podzemní vody a horninového prostředí, přičemž z těchto vrtů se neodebírá a ni nečerpá podzemní voda. Druhou skupinu tvoří vrty využívající energetický potenciál podzemní vody a horninového prostředí, ze kterých se odebírá nebo čerpá podzemní voda. Oběma typům je společné tepelné čerpadlo, prostřednictvím kterého je možno zemské teplo jímané vrty obou skupin prakticky  využívat. Vzniká tak soubor, který představuje vlastní tepelné čerpadlo a dále periferní zařízení, tedy vrty,  sběrače a horizontální propojovací potrubí do strojovny tepelného čerpadla. Tomuto souboru periferních zařízení říkáme primární okruh.  Připravovaná metodika poprvé hovoří o tepelném čerpadle a periferiích vždy jako o jednom celku.Tepelné čerpadlo první skupiny (dále jen skupina A), jehož součástí jsou vrty využívající energetický potenciál podzemní vody a horninového prostředí, přičemž podzemní voda z těchto vrtů se neodebírá a ni nečerpá, je technickým  zařízením ve smyslu § 3 odst. 2 stavebního zákona: „Zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3.“ Dle připravovaného metodického doporučení patří mezi technická zařízení pro rozvod vody, energií a tepla, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, neboť spadají do kategorie staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací uvedených v § 103 odst. 1 písm. b) bod 6 stavebního zákona: topné agregáty, čerpadla a zařízení pro solární ohřev vody.  Vyžadují však:

  • dle § 76 odst. 1 stavebního zákona  územní posouzení, a to jednou z následujících forem: územní rozhodnutí, územní rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, veřejnoprávní smlouva, územní souhlas. K územnímu posouzení výše uvedenými formami je příslušný obecný stavební úřad;
  • dle § 17 odst. 1 písm. g) vodního zákona souhlas místně příslušného vodoprávního úřadu, protože se jedná o stavby, které mohou ovlivnit vodní poměry.

Tepelné čerpadlo druhé skupiny (dále jen skupina B), jehož součástí jsou vrty využívající energetický potenciál podzemní vody a horninového prostředí, ze kterých se podzemní voda odebírá nebo čerpá je dle § 55 odst. 1 písm. g) vodního zákona stavbou -  vodním dílem: „Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména… stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu.“

K jejich instalaci je třeba:

  • dle § 76 odst. 1 stavebního zákona  územní posouzení, a to jednou z následujících forem: územní rozhodnutí, územní rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení, veřejnoprávní smlouva, územní souhlas. K územnímu posouzení výše uvedenými formami je příslušný obecný stavební úřad;
  • dle §  15 odst. 1 vodního zákona  stavební povolení, vydávané místně příslušným vodoprávním úřadem;
  • dle § 8 vodního zákona povolení k nakládání s vodami, opět vydávané místně příslušným vodoprávním úřadem. V úvahu připadají povolení k nakládání s vodami ve smyslu:
    • o § 8 odst. 1 písm. d): d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie
    • o §8 odst.1 písmeno b): b) jde-li o vody podzemních k jejich odběru, pokud je zdroj současně využíván i pro odběr vody k jiným účelům než je získání tepelné energie (např. zásobování objektu pitnou nebo užitkovou vodou);
    • o § 8 odst. 1 písm. b) vodního zákona: b) jde-li o vody podzemní k jejich odběru a zároveň podle § 8 odst. 1 písm. c) tohoto zákona: c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních (například ochlazování objektu).

jaký typ nakládání s vodami se bude jednat, musí vyplývat ze žádosti.


Co tento nový právní rámec přináší

Základní ideou připravovaného metodického doporučení je to, že vrty jsou nedílnou součástí tepelného čerpadla, tedy projektují se, umisťují se a případně se povolují jako jeden celek  s tímto čerpadlem. Vrty jako periferní zařízení tepelného čerpadla využívají zemské teplo horninového prostředí a podzemních vod tak nejsou samostatnou stavbou, ale v případě  skupiny A jsou jako součást tepelného čerpala technickým zařízením, v případě skupiny B jsou jako součást tepelného čerpadla  vodním dílem. Z tohoto členění v kontextu výše uvedeného vyplývá dle jednotlivých ustanovení stavebního zákon a vodního zákona, včetně doprovodných vyhlášek, jak se tato díla umisťují, povoluji a užívají. Rozeberme si blíže některá specifika:

Příprava záměru ve vazbě na geologické poměry

V případě záměru instalace tepelného čerpadla skupin A i B musí být ve smyslu vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, známo geologické prostředí v místě sondáže, údaje o výskytu podzemní vody a vlivu vrtů na okolí v podrobnostech, umožňující řádnou projekci periferního zařízení, v daném případě vrtů. Ve vztahu k účelu vrtů je pak třeba v některých případech ověřit i podmínky výtěžnosti zemského tepla formou teplotních testů (u vrtů skupiny A), nebo vydatnosti odběrových objektů (u vrtů skupiny B).  Pokud pro dané území nejsou výše uvedené údaje k dispozici je třeba provést příslušný geologický a hydrogeologický průzkum. Tento průzkum představuje činnost prováděnou dle zákona č. 62/1988 Sb.  o geologických pracích a Českém geologickém úřadu  a zahrnuje zpravidla vrtnou sondáž a soubor doprovodných prací jako jsou teplotní testy, čerpací zkoušky, režimní měření hladiny podzemní vody, apod. Při vrtné sondáži se buduje jeden nebo více průzkumných vrtů, které jsou určeny pouze k účelu definovanému zákonem č. 62/1988 Sb., tj. pro geologický výzkum nebo geologický průzkum. Jejich projektování, provádění a vyhodnocování musí být plně v souladu s tímto zákonem a prováděcími vyhláškami (především vyhlášky č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů). Tyto vrty se po ukončení průzkumu odborně likvidují nebo zabezpečují pro případ dalšího využití. A právě zde dochází k prvnímu závažnému problému, neboť obvykle platí, že dílo ve své podzemní části prováděné v režimu geologických předpisů má parametry velmi blízké až totožné s definitivní podobou díla, pokud by bylo prováděné v režimu stavebních předpisů. V praxi se proto uplatňuje snaha provádět vrty pro tepelná čerpadla v režimu „jednodušších“ geologických předpisů, namísto „složitějších“ stavebních předpisů už jenom proto, že vrty v režimu geologických předpisů, pokud se nenacházejí v záplavových územích  nebo ochranných pásmech vodních zdrojů, se nepovolují, ale vztahuje se na ně pouze ohlašovací a oznamovací povinnost (viz zákon 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Základním problémem provádění těchto děl v režimu průzkumných prací však je to, že zhotovené dílo nemůže být bez dalšího správního řízení využíváno, byť vlastní technické parametry by toto využití většinou umožnily. Jediným relevantním výstupem průzkumných prací je totiž ve smyslu geologických předpisů informace a hmotná dokumentace, ne však dílo které by šlo využít jinak než pro účely dalšího zkoumání, tedy např. pro účely monitoringu stavů hladin podzemní vody a její jakosti, tepelného toku, apod. Aby šlo toto dílo využívat i pro praktické nebo komerční účely, musí nejprve proběhnout řízení o umístění stavby (tepelné čerpadlo  skupiny A s periferním zařízením), případně i návazné stavební povolení a povolení k nakládání s vodami ( tepelné čerpadlo skupiny B s periferním zařízením). A např. již jen pro umisťování těchto objektů platí předpisy různé právní síly (vyhlášky, normy, územně-plánovací dokumentace, aj.), které v místech provedeného průzkumu nemusí umožnit provedené průzkumné dílo jako definitivní zařízení nebo stavbu umístit. Totéž se týká v případě tepelného čerpadla s periferním zařízením skupiny B stavebního povolení, kdy při konstrukci průzkumného díla mohou být  použity materiály, které nesplňují příslušné technické požadavky na dílo ať již parametrově nebo materiálově. Problém však může být i jiný, kdy průzkumný vrt nelze umístit jako zařízení nebo stavbu z důvodů nemožnosti koexistenci s již existujícími objekty z důvodu bilančního nepokrytí budoucí potřeby. To se netýká jenom bilance vodní, ale i bilance tepelné. Z uvedeného vyplývá, že průzkumné práce by měly být prováděny jen v rozsahu potřebném pro řádnou projekci zařízení (tepelná čerpadla skupiny A) nebo stavby ( tepelná čerpadla skupiny B)  a ne jako náhrada definitivního zařízení či stavby.


Příprava záměru z pohledu zákona č. 100/2001 Sb.

Pracovní skupina připravující komentované metodické doporučení vycházela při svém návrhu z dopisu OPVŽP MŽP č.j.72045/ENV/08 ze dne 24. 9. 2008, který byl rozeslán  na Odbory výkonu státní správy MŽP a Krajské úřady - odbory životního prostředí a zemědělství a týká se metodického výkladu bodu 2.11 kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů - Hloubkové vrty pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu, hloubkové vrty geotermální, hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů, s výjimkou vrtů pro výzkum stability půdy.

V něm se m.j. píše, že:

  • předmětem zjišťovacího řízení podle bodu 2.11 kategorie II jsou vždy „hloubkové vrty pro ukládání radioaktivního nebo nebezpečného odpadu“


pro účely zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se pojmem „geotermální hloubkové vrty“ rozumí hloubkové vrty pro čerpání termální vody k jejímu dalšímu využití.
pro účely zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se pojmem „hloubkové vrty pro zásobování vodou u vodovodů“ rozumí budování hloubkových vrtů pro zásobování vodovodů, u nichž je průměrná denní produkce větší než 10 m3, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod větší než 50 (§ 1 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Protože tepelná čerpadla skupiny A a B, včetně vrtů jako svých periferních zařízení, neslouží k ukládání odpadu, termální vodu nečerpají ani nevyužívají a neslouží pro zásobování vodou u vodovodů,  zákon   č. 100/2001 Sb. se na tato zařízení či stavby nevztahuje.


Umisťování vrtů jako periferních zařízení tepelného čerpadla

Dle ustanovení § 76 odst. 1 stavebního zákona platí, že „Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak“. To se týká i obou skupin tepelných čerpadel, včetně jejich periferních zařízení, v tomto případě vrtů. Podkladem pro vydání územní rozhodnutí, územního rozhodnutí ve zjednodušené formě územního řízení či pro uzavření veřejnoprávní smlouvy je kromě příslušné žádosti především dokumentace záměru (její obsah a rozsah je stanoven v příloze č. 4  vyhlášky č. 503/2006 Sb., a je vypracovaná osobou s příslušnou autorizací)  a další podklady dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., mj. i závazná stanoviska dotčených orgánů v procesu územního plánování. Pokud přichází v úvahu vydání územního souhlasu, podává se v tomto případě pouze oznámení o záměru v území vypracované dle přílohy č. 9. vyhlášky č. 503/2006 Sb.  a k  oznámení se připojí jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy. Požadavky na zpracovatele nejsou specifikovány.

Jedním z významných dotčených orgánů chránících veřejné zájmy podle zvláštního předpisu je i vodoprávní úřad. K územnímu posouzení proto vodoprávní úřad vydává:

  • závazné stanovisko podle § 104 odst. 9 vodního zákona;
  • souhlas ve smyslu § 17 odst. 1 písm. g) vodního zákona (jedná li se o tepelné čerpadlo skupiny A). Zákon v tomto případě hovoří o tom, že vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí.

Zůstaňme u tohoto ustanovení které naznačuje, že pouze ve některých případech je třeba předložit vyjádření osoby  s odbornou způsobilostí, v daném případě k instalaci tepelného čerpadla skupiny A, včetně doprovodných vrtů z kterých se nečerpá ani neodebírá podzemní voda.  Je řada dobrých důvodů, proč toto vyjádření požadovat,  zmiňme pro tuto chvíli alespoň stanovení podmínek souhlasu dle § 9 odstavec e) vyhlášky č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů, které se právě ve vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k eliminaci rizik provádění záměru mohou vyskytovat a je třeba je při vydávání  souhlasu uplatnit. Mohou to být podmínky vztahující se k vlastnímu umístění vrtů, k jejich konstrukci, k nutnosti sledování okolních staveb a zařízení, k potřebě verifikace geologického profilu, k měření množství vody vytékající z vrtu při vrtání, apod.  U tepelných čerpadel skupiny B, včetně doprovodných vrtů ze kterých se čerpá nebo odebírá podzemní voda, se naopak až na výjimky vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, tentokrát k povolení k nakládání  podzemní vodou, vyžaduje vždy a osoba s odbornou způsobilostí má tak  možnost své poznatky k eliminaci vlivu provádění vrtů a jejich provozování na okolí v převážné většině případu specifikovat.     

Vše prozatím popsané se týká právní stránky umísťování tepelných čerpadel skupin A a B      s periferiemi. Prozatím u nás neexistuje norma či jiný obdobný dokument, který by řešil umisťování těchto zařízení nebo staveb. Leč s Asociací pro využití tepelných čerpadel tento dokument připravujeme a dovolím si zde uvést alespoň pracovní návrh některých limitujících podmínek, týkající se periferní částí tepelných čerpadel, konkrétně vrtů:

  • je zřejmé, že pro umisťování vrtů jsou klíčové geologické, hydrogeologické a vodohospodářské poměry, neboť vrty zasahují do sféry, kterou „spravují“ právě geologové, hydrogeologové a vodohospodáři.  Je zřejmé, že nejpřísnější pravidla pro umisťování vrtů proto musí být uplatňovaná v místech, kde jsou z pohledu provádění těchto děl nepříznivé hydrogeologické a vodohospodářské poměry, tedy v místech kde se vyskytuje větší množství vody vodohospodářsky využitelné;
  • v těchto oblastech platí, právě tak jako v oblastech s menším množstvím vodohospodářsky využitelné podzemní vody, obecné pravidlo, že vrty se umísťují 5 - 10 m od sebe a ve vzdálenosti min. 5 m od hranice sousedního pozemku, pokud vlastník pozemku nedá písemný souhlas k možnosti umístění vrtů v menší vzdálenosti.  Vrty se dále umisťují mimo ochranná pásma podzemních a nadzemních vedení, staveb a zařízení, pokud vlastník těchto děl nedá písemný souhlas k umístění vrtů v ochranném pásmu;
  • pokud mají vrty zasáhnout do skupiny rajónů 47 Bazální křídový kolektor, nelze zde tyto sondy realizovat a aplikovat zde je možno pouze mělčí sondáž, kterou bazální křídový kolektor nebude zastižen;
  • pokud se lokalita nachází v rajonech 6240 Svrchní silur a devon Barrandienu, 6630 Moravský kras, 6640 Mladečský kras, nelze zde vrty realizovat bez předchozího vyhledávacího hydrogeologického průzkumu zahrnujícího provedení minimálně jednoho průzkumného vrtu zahloubeného do uvažované hloubky zemní tepelné sondy. Na základě uvedeného průzkumu bude rozhodnuto o reálnosti záměru a pokud na dané lokalitě bude možno vrty provádět, bude třeba v tomto smyslu vypracovat příslušnou dokumentaci s návazným správním řízením;
  • pokud lze při navrhované hloubce vrtů očekávat přítok vody větší než 20 l/s, nelze zde vrty realizovat a aplikovat zde je možno pouze mělčí sondáž při které nebude nadlimitní množství podzemní vody zastiženo. V případě nejasností je třeba před vlastním záměrem na instalaci vrtů  provést vyhledávací hydrogeologický průzkum zahrnující provedení minimálně jednoho průzkumného vrtu zahloubeného do uvažované hloubky budoucích vrtů. Na základě uvedeného průzkumu bude rozhodnuto o reálnosti záměru a pokud na dané lokalitě bude vrty provádět, bude třeba v tomto smyslu vypracovat příslušnou dokumentaci s návazným správním  řízením;
  • pokud lze při navrhované hloubce vrtů očekávat naražení tlakové zvodně  s přetlakem v úrovni terénu větším než 30 kPa, nelze zde vrty realizovat a aplikovat zde je možno pouze mělčí sondáž, při které nebude tlaková zvodeň s nadlimitním tlakem zastižena. V případě nejasností je třeba před vlastním záměrem na instalaci vrtů provést vyhledávací hydrogeologický průzkum zahrnující provedení minimálně jednoho průzkumného vrtu zahloubeného do uvažované hloubky zemní tepelné sondy. Na základě uvedeného průzkumu bude rozhodnuto o reálnosti záměru a pokud na dané lokalitě bude možno vrty provádět, bude třeba v tomto smyslu vypracovat příslušnou dokumentaci s návazným správním řízením;
  • pokud mají vrty zasáhnout do území ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně či ochranných písem II. stupně, jestliže je zde provádění těchto vrtů zakázáno nebo do území ochranných pásem zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů  I. stupně či ochranných pásem II. stupně, jestliže je zde provádění vrtů zakázáno, nelze zde vrty realizovat;
  • pokud mají být vrty instalovány ve vzdálenosti menší než 30 m od jímacího objektu podzemní vody, pokud tento odebírá podzemní vodu z dobře průtočném horninovém prostředí (koeficient transmisivity > 1.10-4 m2/s) a nebo ve vzdálenosti menší než     12 m, pokud tento odebírá podzemní vodu z málo průtočného horninového prostředí (koeficient transmisivity <1.10-4 m2/s), nelze zde vrty realizovat. Výjimku lze udělit pouze v případě písemného souhlasu vlastníka uvedeného jímacího objektu anebo v případě kladného stanoviska osoby s odbornou způsobilostí, kdy lze s ohledem na místní podmínky zabezpečit neovlivnění předmětného jímacího objektu podzemní vody;
  • pokud mají být vrty instalovány v  území starých ekologických zátěží, kde hrozí riziko migrace znečištění do jímacích objektů podzemní vody, nelze zde vrty realizovat bez předchozího vyhledávacího hydrogeologického průzkumu zahrnujícího provedení minimálně jednoho průzkumného vrtu zahloubeného do uvažované hloubky zemní tepelné sondy. Na základě uvedeného průzkumu bude rozhodnuto o reálnosti záměru a pokud na dané lokalitě bude možno vrty provádět, bude třeba v tomto smyslu vypracovat příslušnou dokumentaci s návazným správním řízením;
  • podmínky pro případnou realizaci vrtů v podmínkách nepříznivých zahrnují povinnost egalizovat vždy doplňkový průzkum, který  vyžaduje přítomnost odpovědného řešitele geologických prací nebo jím zmocněného zástupce po celou dobu vrtných a vystrojovacích prací.

Jak již bylo řečeno v úvodu této části, jedná se o pracovní návrh, který může doznat zásadních změn, ale uvádím ho zde proto, aby především pracovníci vodoprávního úřadu vydávajícího souhlas nebo povolení k realizaci tepelných čerpadel skupiny A nebo B viděli, co vše je ve hře  a že je skutečně vhodné mít k dispozici odborný dokument, který jim pomůže věcně souhlas či povolení vydat bez většího rizika omylů či chyb. Tímto odborným dokumentem je vyjádření osoby  s odbornou způsobilostí.      

Povolování vrtů jako periferních zařízení tepelného čerpadla

Jak je z výše uvedeného textu patrné, tepelné čerpadlo skupiny A s periferním zařízením nevyžaduje stavební povolení, tzn. nevyžaduje ani projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení a veškerá příprava záměru se odehrává v režimu územního posouzení. Z toho vyplývá, že vlastní technické parametry vrtů skupiny A zůstávají v pozadí a teoreticky by mohla být navrhovaná díla v  parametrech kolizních s místními geologickými, hydrogeologickými nebo vodohospodářskými poměry. Uvedu zde tedy opět několik limitů, které se objevují v pracovní verzi dokumentu Asociace pro využití tepelných čerpadel, tentokrát pro běžné geologické, hydrogeologické a vodohospodářské poměry:

  • průměr vrtu musí být volen tak, aby volný zaplášťový prostor po instalaci vertikálního kolektoru byl minimálně 3 cm po obvodu kolektoru, pokud je ve skalním prostředí voleno menší mezikruží, je třeba v projektu tento faktor zdůvodnit. Snížení vrtného průměru nad limit daný vnějším okrajem vertikálního kolektoru + 60 mm není přípustné v etáži nezpevněných sedimentů zóny aerace;
  • při vlastním vrtání nelze použít přísady, které by mohly způsobit chemickou nebo mikrobiologickou kontaminaci horninového prostředí a podzemní vody. Výplachový okruh přitom musí být uzavřený;
  • dojde-li ke ztrátě výplachu větším než 1 l/s, je třeba vrtné práce přerušit a zvolit náhradní variantu prací (tamponáž ztrátového úseku, použití pažení, apod.), případně práce ukončit a vrt likvidovat tamponáží;
  • pata vertikálního kolektoru a napojení na potrubí musejí být provedeny certifikovanými postupy a opatřeny příslušným výrobním dokladem. K ověření funkčnosti spojení na lokalitě je třeba ihned po instalaci vertikálního kolektoru provést tlakovou zkoušku těsnosti;
  • pokud se instalace vertikálního kolektoru nepodaří nebo pokud tlaková zkouška těsnosti nevykáže vyhovující výsledky, je třeba kolektor ihned vytěžit, vrtný otvor upravit,  kolektor opravit nebo vyměnit  a teprve poté tento opět zabudovat a odzkoušet. Pokud se oprava nepodaří, je třeba vrtný otvor vodotěsně zainjektovat až k povrchu terénu;
  • ihned po tlakové zkoušce kolektoru je třeba provést úpravu mezikruží s tím, že těsnění musí být navázáno na okolní horninu. Provádí se tlakovou injektáží od paty vrtu až k povrchu terénu. Hustota běžně používané těsnicí  cementové suspenze (ρ) musí činit 1,3 kg/l, podíl bentonitu by měl činit cca 10%. Proces injektáže musí trvat tak dlouho, až začne vytékat injektážní suspense v hustotě (ρ) 1,3 kg/l.  Pro tento účel musí byt na lokalitě vhodné měřící zařízení;
  • po 24 hodinách od ukončení injektáže je třeba zkontrolovat horní okraj injektážní suspense. Pokud je pokles větší než 1,5 m pod úrovní terénu, je třeba mezikruží injektážní směsi doplnit, a to zálivkou z povrchu. Teprve poté je možné zahájit práce na dalším vrtu, pokud se tento nachází v dosahu možného vlivu na dokončovaný vrt, tj. ve vzdálenosti menší než 20 m;
  • pokud se v etáži zvodněného prostředí výjimečně použije zásyp mezikruží propustným materiálem (jemnozrnná horninová drť nebo písek), musí spodní okraj nadložní těsnicí vrstvy s uvedenou hustotou (ρ) zasahovat až k hornímu okraji zvodněného kolektoru;
  • hrozí-li nebezpečí ovlivnění blízkých staveb nebo zařízení  objemovými změnami základové půdy v souvislosti s jejím možným promrzáním, je nezbytné vybavit příslušný úsek vrtu, včetně horizontálního potrubí k výměníku tepelného čerpadla tepelnou izolací;
  • jako kapaliny k přenosu tepla (oběžné médium), včetně aditiv, lze použít pouze kapalinu nepředstavující ve směsi s vodou významné riziko pro podzemní vodu. V tomto smyslu musí být plnící kapalina doložena příslušným certifikátem. Za významně rizikové se přitom považuje takové složení a množství kapaliny (objem oběžného média v celém kolektoru), které může zhoršit jakost vody nad limity dané vyhláškou č. 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve směsi 1 : 1 000 až             1 : 1 000 000, dle vyjádření osoby  s odbornou způsobilostí v hydrogeologii, v závislosti na objemu vody, s kterým se uniklá kapalina může smísit. Primární okruh přitom musí být vybaven zařízením, které v případě netěsnosti primárního okruhu a s ní spojeného úniku kapaliny vypne oběhové čerpadlo a signalizuje poruchu systému;

Opět platí již výše uvedené, že se jedná o pracovní návrh, který může doznat změn, přesto je dobré vědět, že zásah do země musí mít svá pravidla a časem je bude třeba nějak právně podchytit. Zatím se jeví možný jediný nástroj, využívat vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, které musí m.j. zohlednit i technické parametry navrhovaných vrtů v konfrontaci s místními geologickými, hydrogeologickými a vodohospodářskými  poměry. Tedy další dobrý důvod, proč vyjádření osoby  s odbornou způsobilostí požadovat.      

Naproti tomu tepelné čerpadlo skupiny B s periferním zařízením je dle § 55 odst. 1 vodního zákona vodním dílem. Ve smyslu § 15 odst. 1 tohoto zákona vyžaduje tato stavba stavební povolení. To vydává místně příslušný stavební úřad. K vydání stavebního povolení se předkládá projektová dokumentace stavby v rozsahu dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, kterou zpracuje osoba s příslušnou autorizací. Protože stavba bude sloužit k nakládání s vodami, je nutné získat současně s povolením k provedení vodního díla i povolení k nakládání s vodami. K němu je třeba, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak, vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Zde je tedy již právně ošetřeno, že vlastní technické parametry vrtů pro tepelné čerpadlo skupiny B jsou projektovány formou projektové dokumentace pro stavení povolení, posuzovány formou vyjádření osoby s odbornou způsobilostí  a povolovány formou stavebního povolení.

Užívání vrtů jako periferních zařízení tepelného čerpadla

Dokončené TČ skupiny A s perifériemi lze užívat bez kolaudačního souhlasu nebo oznámení stavebnímu úřadu, neboť podle § 119 stavebního zákona stavební záměry uvedené v § 103 stavebního zákona nevyžadují kolaudaci. Znamená to tedy, že ve smyslu stavebního zákona není třeba  mít k dispozici ani dokumentaci skutečného provedení tohoto technického zařízení. Což u tepelného čerpadla umístěného v chodbě  či kuchyni asi není problém, nemít podchyceno kde přesně jsou vrty periferního zařízení a jaká je jejich konečná technická podoba se mně jeví problematické či spíše nesprávné. Naštěstí je možno tento deficit  napravit, pokud vodoprávní úřad ve svém souhlasu podmíní instalaci zařízení dobře navrženým doplňkovým hydrogeologickým průzkumem a to se stane tehdy, má-li k dispozici vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Tedy další dobrý důvod toto vyjádření požadovat. A jak to v tomto případě funguje? Obsahová náplň vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vlivu vrtů tepelného čerpadla skupiny A na vodní poměry sice nebyla dosud specifikována, dle  České asociace hydrogeologů by však měla obsahovat minimálně tyto údaje:

  • technické parametry navrhovaných vrtů a jejich umístění;
  • popis geologických a hydrogeologických poměrů území, v němž mají být vrty instalovány;
  • specifikace ochranných režimů, vztahujících se k vodním a na vodu vázaným ekosystémům v dané lokalitě;
  • charakteristika geohydrodynamického systému z hlediska stavu hladiny podzemní vody v jednotlivých zvodních, směru proudění podzemní vody, průtočnosti zvodněného prostředí a jakosti podzemní vody;
  • popis a umístění jímacích objektů podzemní vody nacházející se v dosahu možného účinku vrtů v předmětném geohydrodynamickém systému;
  • zhodnocení míry rizika provádění vrtů pro zachování přirozené hydrogeologické stratifikace geohydrodynamického systému prováděním vrtů, a to především z hlediska množství vody, tlakových poměrů, jakosti vody a vlivu na okolní jímací objekty podzemní vody či ekosystémy vázané na podzemní vodu; 
  • závěr hodnocení pole předchozích ustanovení, kterým je souhlasné, podmíněně souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko/vyjádření s tím, že v případě podmíněně souhlasného stanoviska je uveden soubor podmínek pro provádění vrtů.

Součástí vyjádření osoby s odbornou způsobilostí bude i návrh na provedení doplňkového hydrogeologického průzkumu prováděného při budování vrtů. Ten bude realizován ve smyslu § 3 vyhlášky č. 369/2004 Sb., a zahrnuje především podrobný popis zastižených hornin, popis přítoků podzemní vody a popis celého systému monitoringu, pokud je v rámci vyjádření osoby s odbornou způsobilostí navržen, vše ve smyslu §§ 5 – 7 vyhlášky č. 368/2004 Sb. Součástí doplňkového průzkumu je i verifikace technického návrhu vrtů, případně jeho modifikace, pokud si to průběžné výsledky prací vyžádají. Po ukončení prací se o doplňkovém průzkumu zpracuje zpráva, obsahující mj. dokumentaci skutečného provedení vrtů, včetně jejich zaměření. Tu podepisuje osoba oprávněná jednat za organizaci a řešitel geologických prací a ve smyslu § 12 zákona č. 62/1988 Sb., ji zadavatel do 2 měsíců od ukončení nebo schválení prací předá České geologické službě. Tímto způsobem je zajištěna dokumentace a archivace všech vrtů tepelného čerpadla skupiny  A.

Dokončené TČ skupiny B s perifériemi naopak  nelze užívat bez kolaudačního souhlasu nebo oznámení. V tomto případě se před užíváním dokončené stavby dle § 121 stavebního zákona zpracuje dokumentace skutečného provedení stavby v rozsahu dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb. a ta je  podkladem pro oznámení záměru o užívání dokončené stavby (§ 120 stavebního zákona) nebo kolaudační souhlas (§ 122 stavebního zákona).

Závěr

Předkládaný článek je reakcí na současný stav při projektování, povolování a realizaci vrtů pro tepelná čerpadla, ze kterých se buď neodebírá či nečerpá, nebo naopak odebírá či čerpá podzemní voda. V téměř totožném znění bude uveden ve sborníku akce Podzemní voda ve vodoprávním řízení VIII ( Praha, 8. listopadu 2011).

A to jak práce na metodickém zvládnutí problematiky  vrtů pro tepelná čerpadla postoupily si přečtěte v rubrice Metodika a praktická aplikace vodního a stavebního práva, kde je uveden oficiální výstup  MMR, MŽP a Mze  Tepelná čerpadla pro využití energetického potenciálu podzemních vod a horninového prostředí z vrtů. Metodické doporučení pro stavební a vodoprávní úřady

 

Ústí nad Orlicí, říjen 2011     Svatopluk Šeda